Odchyt matek čmeláků.

Tento týden se otevřely rezervace na českého čmeláka a po čmelácích se jen zaprášilo. Do dvou minut byla hnízda rozprodaná. Nápor byl neuvěřitelný a překvapil i samotné Troubsko. Poptávka po čmelácích roste a laboratorně odchovaná hnízda z Troubska zdaleka nedokážou uspokojit poptávku. Kdekdo nyní chce, aby mu čmeláci bzučeli na zahradě a tak se kouká po hotovém hnízdě. Možnost rozjet si vlastní hnízdo s matkou z přírody, ale většina lidí zavrhuje a tak se buď bez čmeláků obejdou a nebo si kupují hnízda z jiných zdrojů. Vesměs se jedná zemědělské skleníkové čmeláky, kteří by se ovšem neměli vypouštět do přírody, aby se nekřížili s přírodní populací. Důvodem, proč se mnoho lidí brání odchytu matek je buď obava z časové náročnosti, nebo zákon (čmelák je zákonem chráněný živočich).

Za sebe musím říct, že odchytu matek se mnozí bojí zbytečně. Je to velice jednoduchá činnost a nemusí být ani časově náročná. Já jsem také původně uvažoval o koupi hotového hnízda, ale nakonec jsem to neudělal. Když jsem ale při občasných návštěvách zahrady s kávou viděl už třetí hledající matku, tak jsem hned běžel pro čmelín a sadu na odchyt matky. Skutečně, když se člověk dívá, hledající matky jsou doslova na každém rohu. Stačí je jen odchytit a přesunout o kousek dál do čmelínu. Pochopitelně, neusadí se každá, ale i tak je časová náročnost odchytu zhruba stejná, jako zajet pro hotové hnízdo.

Samotné usazení matky není časově náročné, ovšem jinak je to se zvědavostí. Člověk se totiž většinou chce podívat, jak usazení dopadlo a to znamená sledovat nepřetržitě čmelín po dobu jedné hodiny. Je ale potřeba uvědomit si, že toto je dobrovolná činnost. Stejně tak můžeme po usazení odejít a za tři dny dát večer do vstupu malý lístek, nebo stéblo trávy jako test a ráno se podívat zda je čmelín osídlen.

Důležité je vědět kde na zahradě matky hledat. Nejčastěji je najdeme na tmavších místech, které vypadají, že by tam mohly být nějaké díry (ústí do nor hlodavců). Pokud máme zahradu moc krásnou, můžeme si pomoci tak, že vybereme místo a tam vykopeme nějaký menší otvor, nebo několik děr vedle sebe, patrně pak pozornost nějaké matky strhne. Občasná káva nebo čaj na zahradě se síťkou pro odchyt po ruce člověku jen prospěje.

Jenže co dělat, když nemáme zahradu? Čmeláčí matky hledají i ve městech a tam je také mnohem těžší nějaké pěkné hnízdiště najít. Vyplatí se tedy vyrazit k nejbližší zatravněné, nebo zelené oblasti a matky hledat tam (rozhodně ale ne dále než 200-300 metrů od čmelínu). Protože transport matky pak trvá delší dobu, je nutné jim cestu trochu zpříjemnit. Můžeme si vzít například krabičku od čaje do které dáme kus výstelky a čmeláka do ní vložíme tak aby byl ve tmě a klidný. Je důležité si uvědomit, že každá minuta transportu snižuje šanci na usazení matky, už po 10-15 minutách je výrazně horší, při 30 minutách se blíží nule. Dobrá pomůcka je udělat do krabičky otvor pro zavaděč (trubici kterou matku vkládáme do čmelínu) a odchycenou matku do zavaděče přiložit, matka obvykle sama do krabičky vleze. Zavaděč pak vyjmeme a krabičku zakryjeme, aby matka nevylezla. Po dosažení čmelínu pak jednoduše opět přiložíme zavaděč k ústí a matka vleze dovnitř za světlem a můžeme ji vkládat do čmelínu. Mnoho lidí takto úspěšně chová čmeláky i ve vysokých patrech panelových domů uprostřed měst.

K legálnosti odchytu je potřeba říct to, že zákon, který čmeláka chrání pochází ještě z dob komunismu a nedoznal významných změn. Stejně je tak chráněný čmelák zemní, jako třeba čmelák pruhovaný. Rozdíl je ovšem v tom, že zatímco čmelák zemní se na změny krajiny člověkem adaptoval dobře, je všude rozšířený a zdaleka mu nehrozí vyhynutí, nebo pokles stavů, čmelák pruhovaný a mnoho dalších druhů jsou v naší přírodě kriticky ohrožení. Doslovný výklad zákona je takový, že na čmeláka nesmíme ani sáhnout.

Bumblebee Conservation Trust je organizace, která působí ve Velké Británii a zaměřuje se na ochranu čmeláků. V jejich příručce je uvedeno, že výborná zábava pro celou rodinu i s dětmi je vydat se na výlet se síťkou a chytat čmeláky a to jen proto, abychom se podívali co kde létá za druhy. Je to tedy velký kontrast s naším zákonem. Pokud taková organizace nevidí na chvilkovém a šetrném odchytu čmeláků nic špatného, není důvod se toho obávat. Ochranu čmeláků je třeba brát z racionálního hlediska. Čmelákům prostě nesmíme ubližovat, tedy zavírat je někam na delší dobu a manipulovat s nimi tak, abychom jim nepoškodily nohy ani křídla.

Odchytu matek se tedy nesmíme bát. Naopak člověku se otevřou nové obzory, protože najednou nezávisí jen na jednom druhu – čmelákovi zemnímu, ale může chovat i další různě barevné a mnohdy krásnější druhy. Například takový čmelák rolní je také téměř všudypřítomný a na rozdíl od čmeláka zemního, který občas brání vchod čmelínu žihadly, je mnohem mírnější a jeho hnízda vydrží mnohdy až do října!

Jak odchytnou matku čmeláka si můžete přečíst zde!