Mnoho z vás se rozhodlo pomáhat čmelákům, proč čmeláci naší pomoc potřebují? Mezi opylovači jsou čmeláci jedineční v mnoha ohledech, jedná se o sociální hmyz s určitou hierarchií a takto sociálně žijících opylovačů je velmi málo. Úplně jedineční jsou čmeláci ve své schopnosti opylovat různé květy. Každý květ je uzpůsobený tak trochu pro jiného opylovače, využívat je často může víc druhů, ale některé lépe a jiní hůře. Každý druh hmyzu má nějakou délku jazyka/sosáku a v rámci druhu je tato délka velmi podobná u všech jedinců. I včela medonosná má jen velmi malé rozdíly ve velikosti dělnic. Čmeláci jsou jedineční tím, že produkují úplně malé dělnice, velké jako mouchy, po velké jako matky, také matky a samci se podílí na opylování. S velikostí těla se výrazně mění i délka jazyka jedince a takový rozptyl jako je u čmeláků u jiného hmyzu neexistuje. Proto jsou čmeláci schopní opylovat mnohem širší spektrum květů, než jiné druhy (například i včela medonosná).
Sociální způsob života sebou nese ale i velká negativa, čmeláci totiž potřebují kontinuální zdroj potravy od uhnízdění matky až po dokončení vývoje hnízda. Zatímco nesociálně žijícím samotářským včelám, často bohatě stačí na dokončení cyklu jeden zdroj potravy, čmeláci jich potřebují mnoho a musí na sebe navazovat, jelikož zásoby v hnízdě stačí jen na 3-5 dní. Výsledkem je ten, že ve městech často pozorujeme na typické potravě čmeláků, jako jsou hluchavky, jen minimum čmeláků a mnohem větší množství samotářských včel. Tím že chybí navazující zdroj potravy nejsou v takových místech schopní čmeláci dokončit svůj vývoj. Proto jsou čmeláci takovým lakmusovým papírkem stavu krajiny a jako první ukazují na problémy s jejím obhospodařováním. Lokalit, kde je široké spektrum druhů čmeláků ve vyrovnaném poměru je už jen málo.
Jsou na tom všechny druhy špatně?
Když se bavíme o pomoci čmelákům. je třeba říci, že ne každý druh je člověkem ohrožen, naopak, třeba takový čmelák zemní z činnosti člověka benefituje. Je velmi přizpůsobivý ve výběru potravy a dokázal se adaptovat na ovoce a nepůvodní okrasné rostliny a tak je to absolutně nejhojnější čmelák a najít místo, kde by se tento druh nevyskytoval je dost problematické. Navíc do volné přírody chrlí laboratoře stovky, možná i tisíce hnízd ročně. Co se týká chovu ve čmelínech, dle našich průzkumů tvoří čmelák zemní osazenstvo cca 50% všech čmelínů. Kromě čmeláka zemního je i pár dalších druhů, které se s člověkem naučily žít, většinou se jedná o druhy rané, které benefitují z ovocných druhů pěstovaných pro člověka. Platí, že čím později se nějaký druh budí, tím více je ohrožený, jelikož když dokvetou ovocné stromy, je potravní nabídka na většině míst redukována sekáním trávy, případně velkoplošného kosení luk.
Jak čmelákům pomoci?
Pokud chceme zlepšit druhovou rozmanitost čmeláků v našem okolí, je potřeba vytvořit jim kontinuální potravní nabídku vhodných rostlin. Obvykle je potřeba především v období od června do srpna, kdy jsou čmeláci téměř výlučně závislí na lučních květech. Co se výběru vhodných rostlin týká, vždy je třeba dát přednost domácím rostlinám. Bohatě kvetoucí okrasné záhony sice vypadají na první pohled dobře, ale v drtivé většině případů se sestávají z rostlin, které buďto neprodukují nektar, nebo je opylovači neumí využít. Je bohužel smutnou realitou dnešní doby, že necháváme růst jen stromy, či keře a bylinné patro se omezuje pouze na kvetoucí záhony, v létě zajišťují potravu luční rostliny, ale trávníky nemilosrdně masakrujeme sekačkami a herbicidy na všech úrovních.
Jak vybrat vhodné rostliny?
Při výběru rostlin je chybou řídit se pravidlem „na květy létají čmeláci, tuto rostlinu jim koupím“, je důležité si uvědomit, že zvláště u okrasných cizokrajných rostlin není jisté, které druhy našich domácích čmeláků jsou schopny je využít. Dochází pak zpětně k tomu, že kupujeme rostliny, na které se adaptovalo pár úspěšnějších druhů a těm vzácnějším nijak nepomůže. Druhý aspekt je to, že pokud máme jen pár kusů oné rostliny, nemusí jí čmeláci využívat téměř vůbec. Z výzkumů vyplývá, že dělnice čmeláků se naučí efektivně využívat jen 2-3 druhy květů, u ostatních „prolétá“ víc, než přinese. Pokud je nějaké rostliny jen pár kvítků, čmeláci je pak navštěvují méně z toho důvodu. Z obou důvodů je tak lépe se zaměřit na naše domácí a v přírodě hojné rostliny. To může být trochu problém, protože nejkvalitnější snůšku mají čmeláci z bobovitých rostlin, mezi okrasnými rostlinami se běžně dá koupit pouze Lupina, která jednak kvete na jaře v době, kdy je potravy obecně ještě dostatek, navíc je to invazivní rostlina. Výjimečně lze koupit jetel červenavý, náš domácí druh. Lépe jsou na tom hluchavky, protože hluchavka skvrnitá se prodává v mnoha kultivarech okrasných listem.
Nejlepší způsob podpory je nechat kvést trávník, ve kterém se běžně nachází jetele či štírovníky. Trávník můžeme sekat na poloviny, kdy posekáme polovinu a tu druhou až ve chvíli, kdy první začne opět kvést. Sekání je dobré provést určitě v květnu, protože na jaře mívají náskok trávy, které dusí kvetoucí rostliny, posekáním trav jim vezmeme sílu a kvetoucí rostliny se snáze prosadí. Také můžeme v trávě obsekávat trsy kvetoucího jetele lučního, i to poskytne velkou pomoc, bez problémů s klíšťaty.
V dnešní době se bohužel často používají náhražky „kvetoucí louky“, v horším případě si koupíte směs s hořčicí, řepkou, či svazenkou, v tom lepším se jedná o letničkové směsi. Jenže často se jedná o letničky cizokrajné, někdy dokonce invazivní. Jejich přínos opylovačům zdaleka není takový jako u našeho běžného lučního kvítí. Na trhu je skutečně jen málo směsí, které by měly vhodné složení a obsahovaly naše hlavní luční rostliny (pro tyto případy si mícháme vlastní směs).