Jedno z velkých témat letošního roku byly opět „exotické“ lípy zabíjející čmeláky. Vražedné lípy jsou však jen dalším „hoaxem“, který ale bohužel pronikl i mezi část odborné veřejnosti. Jak ovšem třeba ukázal souhrn od K. Kučery na FB Čmeláci Plus, exotické lípy nejenže čmeláky nezabíjejí, ale naopak poskytují i více potravy než lípy obyčejné.
Důvodů proč nacházíme mrtvé čmeláky pod těmito lípami může být více. V době kvetení již končí životnost dělnic mnoha hnízd a tak prostě ukončí svůj život tam, kde běžně pracují. Nejpravděpodobnější příčinou je prostý fakt, že tyto lípy kvetou později, v době, kdy intenzivní seč likviduje kvetoucí rostliny a zelené prostranství se proměňují na žluté či případně hnědé pustiny. Při nedostatku potravy se čmeláci, včely a další opylovači slétají právě na exotické lípy. Přestože produkují hodně nektaru, nenasytí tento pramen ve vyprahlé pustině neomezené množství strávníků. Čmeláci si nedělají velké zásoby a tak v době nedostatku jsou značně zesláblí. Na lípách je tak předběhnou jiní a při hledání posledních kapek nektaru čmeláci vysílením padají pod stromy, kde hynou.
Pokud se podíváme na reportáže o smrti čmeláků, téměř vždy narazíme na lípy pod kterými se nachází rozsáhlá pustina bez jediného kvítku, viz. např letos v Ústí. Smrti čmeláků lze zabránit přitom jednoduše, stačí aby bylo více potravních zdrojů. Pokud by například pod lípamy kvetly naprosto běžné luční květy, jako například jetele, štírovníky, čičorky a mnoho dalších rostlin, vysílení čmeláci by místo smrti na zemi našli „první pomoc“ a mohli by létat dále. Lípy navíc umožní čmelákům takové květy lépe využít, protože odlákají včely a čmeláci nemusí vynaložit tolik energie k hledání nektaru v květech.
Pokud chcete čmelákům pomoci je ideální čas na dosetí vhodných rostlin. Naše rozkvetlá louka pro čmeláky je například ideální směsí odolná sešlapu, úžehu a suchu. Pro maximální využití směsi je ideální odstranit, nebo narušit travní drn. Lze provést i ostrůvkový výsev, kdy při sponu např 1×1 metr vytvoříme malý ostrůvek kde vyryjeme trávu a vysejeme směs. Rostliny nejprve obsadí tyto ostrůvky a v dalších letech se rozrůstají i do zbytku trávníku. Pokud není možné ani to, je potřeba před výsevem a pak ještě jednou brzy na jaře provést pokos co nejníže u země, aby se klíčící rostliny mohly prosadit v konkurenci trav. Rychlou pomocí může být i jarní výsev Vikve huňaté. Semena máčíme cca 4 hodiny ve vodě a poté vyséváme na posečený trávník. Vikev je popínavá rostlina a tak se v trávě dobře prosadí, při výsevu koncem března/začátkem dubna kvete od konce června a pokrývá celé období kvetení lípy.
V obou případech je ale nutné zredukovat kosení. Pokos mladým rostlinám uškodí a pokud je nezahubí, oddálí jejich kvetení na pozdější dobu. Pokos lze tak provést na přelomu dubna a května s výškou pokosu minimálně 8-10 cm a pak až v srpnu. Pamatujme, že čmeláci potřebují potravu i po odkvětu lípy a tak pokud je potřeba provést kosení kvetoucích ploch, děláme to postupně – nejprve pokosíme jednu polovinu a tu druhou až když první vytvoří nové květy.
Zdroj.:
https://www.facebook.com/cmelaciplus/posts/463578764473844
https://arnika.org/lipy-nejsou-zabijaci-cmelaci-jen-nemaji-dostatek-potravy