V poslední době se o tom dost mluví. Anglické trávníky jsou monokulturní zelená poušť a když je sesekáme moc před vedry a suchem, mohou se proměnit i v opravdovou poušť. Přežije v nich jen málo hmyzu, neposkytují žádný nektar opylovačům a dost hmyzu jako potravu pro ptáky. Hmyz a ptáci tak dramaticky ubývají.
Jenže, člověk mnohdy i kdyby chtěl s trávníkem něco udělat octne se v pasti. V pasti módních trendů je totiž těžké uhnout. Pokud se podíváte na dnešní novostavby, dostanete k nim často i hotovou zahradu. Vše jak přes kopírák, zátiší jehličnanů na mulčovací kůře, sem tam alespoň nějaký ten rododendron a zbytek zelený koberec na ježka.
Je pochopitelné, že se novému majiteli, který právě zaplatil milióny (které mnohdy musí desítky let splácet) za takový nový domov nechce „ničit“ svůj nový majetek. Proto si dnes řekneme, jak tento zelený monolit postupně narušit a získat rozmanitější a barevnější trávník. Nemusíme hned přemýšlet o rozkvetlých loukách, nebo půl roku nesekaném trávníku. Rozkvetlý trávník může být i nízký, ve kterém se nemusíme bát klíšťat a lze po něm chodit.
Nebojte se jetele! Jetel plazivý je považovaný za úhlavního nepřítele trávníku, přitom se jedná o rostlinu, která má oproti trávě mnoho, dost zásadních výhod:
- koření hlouběji, díky tomu odolává suchům tam kde tráva schne,
- nevyčerpává půdu, naopak díky baktériím na kořenech váže vzdušný dusík a půdu obohacuje,
- po odkvětu nežloutne, ať kvete nebo ne, vytváří vždyzelenou plochu,
- listy dobře zakrývají a stíní povrch, chrání půdu před odparem a drží povrch vlhký
- i při zanedbání seče se drží nízko, nepřerůstá,
- dobře snáší sekání i sešlapávání.
Pěknými modrými kvítky oživí trávník černohlávek obecný. Tato drobná hluchavkovitá rostlina vytváří pěkné lístky nízko u země, je odolná pošlapání a snáší i častější kosení. Nejlepší je ale nechat ji rozkvést, i na nízkých trávnících dokáže sebrat síly ke kvetení.
Hojný „plevel“ je chrpa rolní, na trávníku ale vyniknou její krásné fialové květy. Výška kvetoucí rostliny závisí na pokosu, dokáže dorůst klidně i půl metru, ale kvete i v 10 cm vysokém trávníku.
Žlutou barvou rozzáří trávník štírovník růžkatý.
Jeho drobounké kvítky dokážou pokrýt zem. Jedná se opět o dost odolnou rostlinu, jejíž kvetoucí výška závisí na výšce pokosu a dokáže kvést při výšce i pod 10 cm.
Něžné, jemně růžové kvítky má čičorka pestrá, opomíjená luční květina. Stejně jako jetel i čičorka a štírovník patří k bobovitým rostlinám a nevyčerpávají půdu.
Tyto běžné domácí rostliny nejenže rozzáří trávník, který je sešlapávaný a sekaný, ale odpadá nutnost hnojení a zavlažování, aby byl trávník zelený i za dlouhodobého sucha. Jako bonus poskytnete potravu čmelákům, včelám i motýlům a přitom se nemusíte obávat klíšťat.
Přestože všechny tyto rostliny snesou nízkou seč, je lepší sekat ve vetší výšce a méně častěji. Samotné osetí může být problematické, protože mu bude bránit travní drn. Je možné travní drn odstranit v ostrůvcích v pravidelném sponu a na ně vysít rostliny k oživení trávníku. Alternativně ale můžeme trávník nízce posekat a projet vertikutátorem na podzim, obnažená půda dá šanci semenům vyklíčit. Dokud rostlinky nevzejdou je dobré nízkou sečí trávu ještě několikrát potlačit, aby malým rostlinkám nekonkurovala.